Zkušenosti z prvního střílení s pistolí 
EDC X9

Hned poté, co jsme dovezli pistole EDC X9 a pušky AR-15 z USA a prošly zkušebnou, tak jsem vzal jednu z pistolí na střelnici vyzkoušet. Je potřeba říci, že jsem zarytým zastáncem plastových "stiker fired" pistolí, hlavně H&K a Glocků, ale EDC X9 od Wilson Combat předčila má očekávání. A jelikož mám už poměrně dost za život nastříleno, tak přináším své první postřehy.

​

•  Pistole je krásná na pohled, což se o plastových pistolích říci moc nedá. Mám ji vystavenou v záplavě jiných krátkých zbraní a bezpečně je nejhezčí. Okamžitě je i cítit, že má člověk v ruce výjimečnou a exkluzivní zbraň. Dodává se v líbivé šedé tašce a ještě je zabalena v sáčku a hadříku s logem Wilson Combat. Poškození při transportu moc nehrozí. Součástí je druhý zásobník, nářadí, zámeček, návod a náhradní světlovodná muška. A především nástřelný list a certifikát z výstupní kontroly.

​

• Na certifikátu je vidět, jak náročným procesem výstupní kontroly zbraň prochází, toto nelze u sériově vyráběných zbraní očekávat a je důkazem nekompromisní kvality této pistole. Jedná se o ručně vyráběnou zbraň v Berryville v USA a ze strojírenského hlediska nelze pistoli cokoliv vytknout. Ostatně Wilson Combat je světová špička v oboru. Výsledkem je nástřelný list, viz fotogalerie ke zbrani, kdy zásahy prochází na 15 yardů (cca 14 metrů) s náboji od Hornady téměř jednou dírou. Sám pan Wilson uvádí, že někteří jeho zbrojíři mají až 25 leté zkušenosti s výrobou zakázkových ručně vyráběných pistolí. Podle mého názoru se jedná o nejkvalitněji a nejprecizněji vyrobenou pistoli na našem trhu a dle mého je to pistole na celý život.

​

• Rozborka je snadná, je to otázka 30 vteřin, pokud umíte rozebrat 1911-ku. Ulehčuje to i absence hlavňové objímky v přední části (tzv. bushing). Pozor ale na vypuštění kohoutu, pokud je závěr s hlavní sejmutý z rámu. Nutno kohout přidržet palcem a jemně vypustit, jinak může dojít k nevratnému poškození rámu. Složení zbraně je obdobně snadné.

​

• Pistoli jsem nijak nešetřil, vystřílel jsem s ní 400 kusů nábojů. 100 nábojů mířenkou a 300 ks dynamickou střelbou. Žádné velké překvapení se nekonalo v tom směru, že nedošlo k žádné mimořádné události a funkčnost byla 100%. Ale ani s Glockem mimo malorážného jsem neměl nikdy problém s funkcí, nevystřeleným nábojem, skříplou nábojnicí nebo něco podobného.

​

• Rozměrově je pistole podobná Glocku 45, což je kompakt s velkým rámem, jsou i stejně široké, když jsem je měřil, rukojeť u obou zbraní má 34 mm. Úchop ale není úplně stejný, pokud je člověk "odkojen" plastovými pistolemi, je potřeba si na úchop pár ran zvyknout, hlavně z důvodu manuální palcové pojistky. Střenky EDC X9 jsou z příjemného kompozitního materiálu G10, na přední i zadní straně rámu má pistole zdrsnění s agresivně vyhlížejícím vzorem X-TAC a úchop byl naprosto jistý i v horkém červnovém dnu. Střenky nijak nedřou do ruky, žádný smirkový papír, ale zbraň v ruce jakkoliv neklouže. Má i dostatečně velký lučík pro střelbu v rukavici v zimě. Pistole nemá na rozdíl od klasických pistolí 1911 dlaňovou pojistku.

​

• Jak pistole střílí? Vyzkoušel jsem 5 ran precizně zamířit na 10 metrů a zásahy byly přesně doprostřed terče, zelená nekrytě ležící  figura. Takže jsem nemusel provádět žádnou korekci, hledí je ale pro tento účel výškově stavitelné. Použil jsem tovární náboje SB FMJ 7,5 g (115 grs). Pak jsem zkusil 25 metrů a trošku pro mě šok, 10 ran z deseti do desítky hned první terč. Dalších 100 ran jsem piloval precizní zamíření a spouštění a výsledek se seskupil do krásného soustřelu o velikosti 5 cm vlevo dole od středu, ale vše v desítce. Video nahoře začíná fotkami těchto terčů. Pro někoho kdo je vyložený mířenkář, tak bude pistole na 25 metrů střílet do jedné díry. A to má pistole 4 palcovou hlaveň. 

​

• Dynamická střelba byla ale neskutečná zábava. Přišlo mi, že kam usadím světlovodnou mušku, tam to padne a gong je dole. Zkoušel jsem to i měřit a zásah dvou gongů včetně vytažení z pouzdra 0,785 sec, samotný dvojstřel 0,225 sec. Na obrannou pistoli uspokojivý výsledek. 

​

• Klenotem pistole je spoušť. Naprosto precizní, pořád konzistentní při každém výstřelu, naměřil jsem 4 lbs (1,8 kg). Pro obrannou střelbu tak akorát. Nemám rád lehké spouště ve stylu pistole PDP, kdy ji lze snadno umáčknout, obzvláště v krizové situaci. U EDC X9 s minimálním odporem namáčknete a pak dojde ke spuštění (uvolnění kohoutu ze záchytu), jako když praskne sklo. Žádné drhnutí, žádný dlouhý pohyb spouště než pistole vystřelí. Prostě dokonalá bodová spoušť. Upřímně si nemyslím, že by mohla existovat lepší spoušť. Kohoutkové SA pistole mají obecně lepší spouště než SFP pistole, nemluvě o DAO, ale tohle je ta nejlepší spoušť, co jsem v životě viděl. U zkušeného střelce se ihned dostaví skvělé výsledky v podobě desítek při mířené střelbě, u méně zkušeného je pravděpodobnost stržení rány mnohem nižší.  Ve výsledku já osobně mám mnohem větší jistotu zásahu první ranou a o to při obranné střelbě jde.

 

• Celková ergonomie je velmi dobře řešena. Pro velké ruce jako mám já, máme v nabídce pistoli s rukojetí velikosti "L". Mění se zadní hřbet rukojeti, jehož součástí je bobří ocas. Jinak většině střelců bude pravděpodobně vyhovovat velikost "M" a bude se jim perfektně držet. Sklon rukojeti je menší než u pistole Glock a u mne vyznívá jednoznačně ve prospěch Wilson Combat. U pistolí typu 1911 je obecně sklon rukojeti považován za takřka ideální. Sklon rukojeti také významně přispívá k jistotě prvního zásahu, kdy nedochází k efektu nadstřelování jako tomu bývá u Glocků. S plastovými pistolemi je toho potřeba mnohem více nastřílet, s pistolemi 1911 se dostavují výsledky mnohem rychleji i u méně zkušených střelců. Terč, kdy mám s Glockem 45 alespoň 9 z deseti zásahů  na nekrytě ležící figuře v desítce, tak to mi pár měsíců trvalo. A stejně mi občas nějaká ta rána trochu ulítne. U EDC X9 byla první nástřelka deset z deseti. U Glocku při rychlém tasení a rychlém výstřelu posílám první ránu o něco málo níže, což se mi u EDC X9 neděje. Je to dáno hlavně spouští, nijak se nesnažím pistole ladit.

​

• Nemyslím si, že bych s pistolí Wilson Combat střílel rychleji než s Glockem, ale jde mi to tak nějak lehčeji. Ale výborná jsou mířidla, jsou krásně čitelná, hledí je taktické, výškově stavitelné (stavění funguje naprosto precizně)  a nemá tendenci o cokoliv zadrhávat. Svtětlovodnou mušku lze snadno ihned instinktivně usadit na cíl, je to krása. Mířidla, spoušť a sklon rukojeti jsou často považovány za slabinu Glocku. U EDC X9 jsou tyto nedostatky odstraněny. Odskok po výstřelu mi u obou zbraní přijde podobný, pistole nikam neutiká a rychle se vrací do záměrné. Plusem Glocku je však nižší hmotnost pro každodenní nošení. U Glocku 45 jsem navážil 0,694 kg, u EDC X9 0,856 kg (prázdná hmotnost se zásobníkem bez nábojů). Je třeba říci, že u EDC X9 je potřeba více síly pro stabilní držení pistole, i v tomto směru je hmotnost znát, i když je rám EDC X9 z hliníkové slitiny.

​

• Rozměr pistole se 4'' hlavní a dvouřadým zásobníkem je větší než u dnes trendy subkompaktních pistolí, ale spousta střelců dá přednost rozměrnější (a těžší) pistoli z důvodu jistějšího úchopu a lepšího zvládání zpětného rázu. Což je i můj případ, nemám moc rád pistole, na které nemohu poskládat všechny prsty. Proto mám v oblibě crossover Glock 45 (krátká hlaveň a velký rám), rozměrově skoro stejně je velká EDC X9. 

​

• Kanelovaná hlaveň je znát, pistole se tolik nehřála jako HK SFP 9, kterou jsem si vzal na střelnici pro porovnání. 15-ti ranný dvouřadý zásobník je pro řešení krizové situace dostatečný, navíc lze dokoupit 18-ti ranný. Po stisknutí záchytu zásobníku vyletí zásobník ze zbraně dynamicky ven. Přebytí je rychlé, pro snadné navedení zásobníku je šachta rukojeti vybavena rozšířeným ústím. Jedná se o kvalitní zásobníky, které Wilson Combat vyvíjel společně s renomovanou společností Mec-Gar pro tuto pistoli. Jemné rýhování vrchní strany závěru, i jeho zadní strany včetně hledí výrazně zabraňuje odleskům. Kvalitně provedené úchopové plochy v zadní i přední části závěru výborně plní svojí funkci při jeho natahování i press checku. K dispozici jsou verze pistole s lištou na rámu pro příslušenství i bez. I když je to dnes takový požadavek doby, tak se jedná spíše o osobní preferenci, já nutně nemusím mít pistoli vybavenou lištou, i když testovaná zbraň ji má.

​

• Tzv. carry cuts v přední části závěru napomáhají dravému atraktivnímu vzhledu pistole, napomáhají zmiňovanému press checku a usnadňují vkládání do pouzdra (což se týká hlavně kožených pouzder, nikoliv kydexu). Pokles hlavně je sice řízen pomocí řetízkového článku jako je tomu u klasických pistolí 1911, ale pistole nemá klasická žebra na hlavni zapadající do vybrání v závěru. Pistole je modernějšího střihu, hlaveň se uzamyká do výhozního okénka a jak už bylo zmiňováno, nemá dlaňovou pojistku na hřbetu rukojeti. Bobří ocas je dostatečně velký, aby zabraňoval kontaktu s kohoutem. Ovládací prvky (záchyt závěru, záchyt zásobníku a palcová pojistka) jsou levostranné a instinktivně perfektně v dosahu a dostatečně veliké. Jedná se o SA pistoli, kohout lze zajistit pouze v jeho zadní poloze a pistole má bezpečnostní ozub.

​

• Lze spekulovat nad praktičností palcové manuální pojistky ve stylu pistolí 1911 a jejího uvolnění ve stresové situaci při nataženém bicím mechanismu. Toto je potřeba trénovat. Já si myslím, že každá zbraň potřebuje cvik ve střelbě a kdo s ní nehodlá pravidelně na střelnici cvičit, tak by pistoli nosit u sebe neměl. Já se za sebe těším na několik dalších tisíc ran, abych pistoli dostal pořádně do krve.

​

• Mínusem při testu bylo pouzdro Dasta, nebylo určeno přímo pro tuto pistoli a občas se mi zadrhla muška při vytahování zbraně z pouzdra. Musím pořídit jiné. Na povrchové úpravě není po prvním střílení cokoliv znát, zjevně DLC úprava na závěru a patentovaná úprava TUF na rámu fungují proti oděru výborně. To u HK SFP 9 jsem měl na pistoli drobné oděrky již po prvním střílení. 

​

• Závěr z testu. Je to nejzábavnější a dost možná nejlepší pistole co mám . A to neříkám, jen proto, aby se pistole prodávala. Fakt tomu věřím, výjimečnost Wilson Combat je na pistoli znát v každém detailu. Každý potenciální kupec si může pistoli přijít vyzkoušet a přesvědčit se sám o jejích kvalitách. Vždy mě naplňovala dálková střelba na dlouhé vzdálenosti, až 1,5 kilometru a pistole byla takový zajímavý doplněk. Pistolí mám dost a dost jsem jich i vyzkoušel, některé okamžitě prodal jako Glock 43 nebo Walther PDP. Ale teď se vyloženě těším na další střelnici s pistolí, na mířenku i dynamickou střelbu. Kdyby manželka neprotestovala, šel bych s pistolí po prvním střílení i spát.

​

                                                                                                                                                                                                          Ing. Roman Řehák

​

​

​